Foto: © 2015 Pixabay
Nábytek nekupujeme každý den a většina z nás zná jen málo technologií, které stojí za jeho výrobou. Často ani na první pohled není zřejmé, z čeho je kus nábytku vyrobený. Není samozřejmě nutné vědět všechno. Základní přehled však při nákupech nikdy neuškodí. Podívejme se blíže na základní materiály, ze kterých se vyrábějí naše oblíbené kusy nábytku.
Dřevo
Masivní dřevo je krásné a má svou hodnotu. Kvalitní masivní dřevo je nejlepší stavební materiál pro nábytek. Jeho cena je vyšší v porovnání s jinými materiály, používanými v nábytkářství, ale z dlouhodobého hlediska se dřevo v domácnosti vždy vyplatí.
Masivní dřevo roste v lese minimálně 60 let a minimálně tolik let přežije zpracované v nábytku, pokud se o něj budeme náležitě starat. Dřevo v místnosti voní dlouhé roky a po čase mění barvu. Působením ovzduší a slunce se jeho povrch postupně mění a tmavne nebo se zesvětluje. Dřevo nejčastěji změní barvu na žluto-hnědou až tmavohnědou a tento jev se nazývá oxidace dřeva.
Jeho jedinečné fyzikální a mechanické vlastnosti z něho dělají výborný tepelný a zvukový izolant. Jako surovina se jednoduše opracovává. Vlivem zvýšené vlhkosti se dřevo doslova rozměrově mění, jelikož vysychá nebo naopak vlhkost nasává a pozorné oko a ucho si po čase všimne praskání dřeva, případně jeho kroucení. Aby se těmto nežádoucím vlastnostem masivního dřeva zabránilo co nejvíce, používá se speciální technika, kde se velké desky vyrábějí spojením více hranolů do jednoho celku.
Foto: © 2015 Pixabay
Úprava dřeva
Pokud by časem došlo k poškození povrchu dřeva, jednoduchou úpravou mu vrátíte jeho přitažlivost. Poškozené místo se přebrousí a následně jemně přetře voskem nebo lakem s příslušným odstínem. Nábytek vyrobený z masivního dřeva nepřitahuje prach (neuchovává elektrostatický náboj), žádným způsobem nepůsobí na zdraví člověka a bez obav je možno ho označit za „zdravý“ a hypoalergenní. Dřevo se proto výborně hodí jako materiál na rám postele.
Jaký je rozdíl mezi nábytkem z jehličnatých a listnatých dřevin?
Jehličnaté dřeviny mají viditelnou kresbu letokruhů. V takovémto dřevě najdete větší počet suků v porovnání se dřevem z listnatých dřevin a větší množství pryskyřice, která může být problémem při povrchových úpravách nevyschnutého jehličnatého dřeva.
Listnaté dřeviny se vyznačují tvrdostí a vysokou hmotností. Čím tvrdší dřevo si vyberete, tím větší životnost bude daný kus nábytku mít. Dnes přicházejí do módy exotické dřeviny z tropických oblastí, protože vynikají zvláštním atraktivním zbarvením a mají vysokou tvrdost. Podle tvrdosti je možné dřeviny rozdělit na:
- velmi měkké – smrk, borovice, limba, jedle, topol, vrba, lípa
- měkké – modřín, jalovec, bříza, olše
- středně tvrdé – kaštan, platan, jilm, líska
- tvrdé – dub, buk, jasan, javor, habr, akát, cedr, třešeň
- velmi tvrdé – teak, eukalyptus, bambus, meranti
- extra tvrdé – merbau, afzelia, pyinkado, padauk, eukalyptus
Jako surovina se dřevo používá v interiérech, na podlahách, schodištích, oknech, dveřích a obkladech stěn. Je využívané i na venkovní stavby jako jsou pergoly, přístřešky, altány, zahradní domky, zahradní nábytek, ploty, zábradlí nebo i celé budovy, jako jsou horské chaty a sruby. Masivní dřevo je možné nechat namořit do požadovaného barevného odstínu a následně použít do jakéhokoliv interiéru.
Dýha
Dýha je tenká vrstva (od 0,3 do 5 mm) odříznutá od masivního dřeva a přilepená na jádro (z MDF, DTD a podobně). Dýhované desky najdete v nábytkářství často, protože jsou levnější na výrobu. Jejich hlavní vlastností bývá dlouhodobá odolnost. Dýhované desky se totiž vlivem vlhkosti „nekroutí“ jak to bývá u desek z masivního dřeva. Na výrobu dýhy se vybírá jen nejlepší dřevo. Z nekvalitního dřeva ani není možné dýhu vyrobit.
Různé zvláštnosti kresby dřeva, jako jsou suky a praskliny, dýha nemá v takovém množství jako masivní dřevo. Dýha se vyrábí s cílem dosáhnout hladkého homogenního vzhledu bez designových nedostatků, které má masivní dřevo. V minulosti se působením tepla a vlhka dýha dokázala od svého jádra odlepit, avšak dnes to nebývá běžné, jelikož se používají špičková a netoxická lepidla.
Při mechanickém poškození se dýha hůře opravuje a vyžaduje si péči. Barevné provedení je určené odstínem masivního dřeva, ze kterého byla dýha vyrobená, často se však upravuje mořením a lakováním. Dýha se využívá na interiérové dekorace domů, hotelů, kanceláří, často v podobě parket a dýhovaných tapet na stěnách dveří, s cílem dodat interiéru jedinečný design.
Dřevotřískové a dřevovláknité desky
DTD – Dřevotřísková deska
Vyrábí se lisováním rozdrceného dřevěného materiálu, nejčastěji smrku a borovice (třísky, hobliny, piliny), pomocí formaldehydových pryskyřic. V dávné minulosti byly výpary formaldehydové pryskyřice zdraví škodlivé, dnes jsou emise používaného formaldehydu zdraví neškodné (emisní třída E1). Dřevotříska bez úpravy se používá velmi zřídka, protože je citlivá na vlhkost. Voda a dlouhodobá vyšší vlhkost materiál prakticky znehodnotí a následně není použitelný, protože se po špatném vyschnutí už nevrátí do původního rozměru.
Na ochranu před vlhkostí a na získání požadovaného odstínu se nejčastěji využívá cenově dostupný polep laminovacím papírem, který je potom zalitý (impregnovaný) melaminovou (aminoplastickou tvrzenou) pryskyřicí. V nábytkářství se následně používá název laminované dřevotřísky LTD nebo DTD-L. Povrch lamina je lesklý nebo matný, často strukturovaný a jeho odolnost vůči krátkodobému působení vody je v porovnání s povrchovou úpravou laminátem relativně slabá. Hrany se olepují ekologickými odolnými ABS hranami (Akrylonitril-butadien-styrén) v tloušťce od 0,5 do 2 mm.
Výrazně kvalitnější povrchová úprava se nazývá polep laminátem. Výroba je odolná jako u lamino desek, s tím rozdílem, že namísto laminovacího papíru se použije hrubší a vrstvený laminát. Nejpoužívanější lamináty na základě tvrdosti a odolnosti jsou: CPL (laminát vyrobený středním tlakem) a HPL (laminát vyrobený vysokým tlakem). Vyniká špičkovou odolností vůči oděru, tlaku, vlhkosti a vysokému teplu, což znamená, že intenzivní užívané interiérové dveře s laminátovou povrchovou úpravou budou dobře vypadat i po letech. Hrany jsou řešené stejně jako u laminované desky, lepením ABS hran.
MDF: Medium Density Fibreboard (MDF)
MDF je zkratka prvních písmen anglického názvu, v překladu středně tvrdá dřevovláknitá deska. MDF materiál vzniká lisováním dřevěných vláken desek, které jsou vyráběny chemicko-mechanickou cestou. Všeobecně se používá hlavně proto, že unikátní výrobní technologií získává požadované vlastnosti, potřebné v nábytkářském průmyslu: dokonale hladký povrch, odolné hrany, kompaktnost a jednoduchou opracovatelnost. Vyrábí se bez lepidel a jednoduše se do ní vyfrézují různé profily (ornamenty), případně se nalepením folie vytvoří jakýkoliv vzor, například oblíbené tvarované kuchyňské dvířka. MDF desky se lakují.
HDF (High Density Fibreboard)
HDF je zkratka pro desku z vláken na bázi dřeva, lisovanou pod velkým tlakem. Je to mimořádně tvrdá deska, která se donedávna používala hlavně jako nosná deska pro plovoucí podlahy. Využívají ji výrobci dveří jako nosnou desku pod finální úpravu. Má velmi kompaktní strukturu, která je uzavřená, a proto se na HDF může bezproblémově nanášet jakákoliv povrchová úprava, od obyčejného laku až po špičkovou dýhu. V porovnání s dřevotřískou DTD nebo MDF má právě HDF nejvyšší hustotu a tím i lepší odolnost v ohybu a pevnost v tahu. Najdete ji často na hřbetech skříňového nábytku.
Další materiály, používané při výrobě nábytku
Kovy:
Hliník – je lehký a přirozeně odolný proti korozi, ideální pro zahradní nábytek.
Ocel – je estetická, jednoduše se kombinuje s jinými materiály, nevyžaduje zvláštní péči.
Sklo:
Je to specifický a velmi estetický materiál a po vytvrzení vyniká snad nejdelší možnou životností, jakou si umíme představit. Po důkladném upevnění a zamezení rizika rozbití se stává prakticky nezničitelným. Je totiž nerozbitné, pokud se použije správná tloušťka nebo vrstvení. Sklo je cenově dostupné, nemusíte se o něj speciálně starat: žádné vosky, přebrušování, lakování. Pro dosažení pevnosti se nábytek ze skla spojuje se specifickým materiálem, jako jsou nerezová ocel a různé typy dřeva. Nábytek ze skla patří do skupiny moderního nábytku a pocitově působí chladně.
Kombinování skleněných stolů s nábytkem v bytě bude určitě náročnější, pokud máte kuchyňskou linku z masivu. Proto se nábytek ze skla více hodí do obývacího pokoje, do jídelny či do kanceláře.
Musíte mu přizpůsobit zbylé kusy nábytku, jinak nevynikne. Nečistota na skle je viditelná již od prvního otření a vyleštění a všudypřítomný prach v domácnosti na skleněném stole spatříte již po několika hodinách.
Jaké materiály upřednostňujete při zařizování jednotlivých pokojů vy? Napište nám komentář a podělte se s námi o vaše zkušenosti!